Texty písní

a	  e	  a	    e		(kapodastr na 5. stupni)
Slunce se ztrácí, vojsko se vrací
C      G      a        e
armáda zaléhá do pytlů spacích
a	 e     a       e
za svitu loučí hlasy poroučí
C	 G      a  e	  a
do stanů vojáci zejtra to skončí

F	 C	 G	 a
Nepřítel padne v noci či za dne
F	 C     G       a e
jistě už víme, že zvítězíme
a	e    a	          e
šavle a meče krev proudem teče
C	  G  	     a e	a
za touhle představou voják se vleče

Generál mizí usíná s vizí
že zase zvítězí taktikou hmyzí
jak komár v letu rozptýlí četu
krve se napije z rudého květu

Náhle ho budí v srdci ho studí
armádu napadli ďáblové rudí
hrdě sebije, však nepřežije
a pán Bůh u řeky ruce si myje	

d     C     d  F	 C
Drahá matko má už musíme jít,
    d	 C    A  d     C      d
na cestě kupecký budem brát a bít.

Už musíme jít, na cestu se dát,
na  cestě kupecký budem loupit a krást.

Budem loupit a krást, však jedno slibujem,
že nikoho tam nezabijem

A když zabijem, bude to člověk zlý,
nikdo se nedozví, že v temném lese spí.

E	G	      D         E	(kapodastr na 3. stupni)	
Plameny volizujou stěnu politou olejem
E	    G		A	      H7
aby chytnul celej barák petrolejem to dolejem
E	     G		      D           E
hnedle na to různý hořlaviny, papír, taky klacků pár
E            G            D         E
za pět minut barák hoří a už houkaj na požár

A už jsou tu požárníci, vyskakujou z vozů ven
ať se snažej, jak se snažej, barák hoří plamenem
do stříkaček dali jsme jim benzín, takže oheň jen podpořej
zbytky starý barabizny proto v klidu dohořej

Tak jsem vyhrál svojí válku, podpálil jsem vlastní dům
kamarádům, tátům, strejdům, romům, předkům, skinheadům
všem těm říkám: nepalte dům, nechte ho raděj v klidu stát
nemůžu teď nikdy bydlet vařit uklízet spát

     C    CIS      C    CIS       C         ES C		
// : Jsem slizkej, jsem ošklivej, plazim se po zemi : //
  ES    B  cis        G          C        CIS            C
// : smrti se nevyhne nikdo, kdo do cesty připlete se mi : //

ES  B         B      cis   B     AS    G
Mám pohyblivý žebra, žádný nohy, žádný stehna,
C         CIS  C       CIS       C           ES       C
tak na mé tělo člověče nešlapej, jinak budeš brzo pod zemí.

Mám pohyblivý žebra…

e       G       D    e     G        D
Skončil dlouhej den, mnohý sní svůj sen,
e      G     D   C     D      e
básník za stolem kouká z okna ven,
e    G    D     e      G    D
oheň sálá tmou, básník ruku svou,
e     G    D   C     D   e
na mrtvole má, která nedýchá.

G          FIS   F         e
Vtom někdo ťuká, básníkova ruka
C           G        D             e
kliku dveří stiskne, pro dnešek to riskne,
G        FIS   F          e
dveře otevírá, do temnoty zírá,
C              G      D         e
pojď si pro mě ďáble, ukonči mý trable.

Místo ďábla však velký černý pták
do sednice vlez, jde z něj trochu děs,
k mrtvé usedne, oči pozvedne,
pak jak ďáblů chór zařve : „Never More.„

Básníku, pěvče, to bylo tvý děvče?
Netvař se tak vztekle, sejdeš se s ní v pekle,
jsem jen hodný čertík, odpust mi ten žertík,
pařáty mě zebou, budu chvíli s tebou.

Básník tasí zbraň, pojď ty lítá saň,
pojď se se mnou bít, kdo z nás bude žít?
Meč se vzduchem mih, havranův hlas ztich,
vítr vane z hor pozdrav „NEVER MORE„.

e	  G	     D	         a7
Sama tiše stojíš pod černou oblohou,
e	      G	         D	     a7
nad sebou máš hvězdy, co svítit nemohou,
e	      D
nad sebou máš hvězdy
G       A	      H7
a taky v sobě hvězdu máš.

Ta hvězda je věčná a život v sobě má,
život, co tě smutnou i šťastnou udělá,
tiše v tobě září
a ptá se proč se smutná zdáš

C	     G	        D	       a7
V duši svítí hvězda, co má být nad hlavou,
C	    G	       D           a7
všude sebou nosíš svou hvězdu sálavou,
C	    G	     D		  a7	  H7
proč jí ale skrýváš, hvězdy ti za to nemůžou.

Déšť se lije z nebe a hvězdy zhasíná
a ta hvězda v tobě taky usíná
tak ji rychle probuď,
neskrývej hlavu do dlaní.

Nebuď pořád smutná, zkus se zase smát,
rozsviť svojí hvězdu, ať je jak žhavej drát,
užívej si světa,
zapomeň na svý zklamání.

V duši svítí hvězda...

A
Nedvědi zas rozjíždějí párty snů,
Franta křičí od kytary na Honzu,

D					
Honza se cpe dopředu, Franta by taky rád,
A
bejt pořád jen dvojka už ho začíná štvát,
E
ale přesto rozjíždějí párty snů,
A                       E     A
František řve od kytary na Honzu:

/:Go, go Johny go, go, go:/ (4x)
to je show

Diváci si vyžadují přídavek,
Franta dostal v zákulisí pohlavek,
navrhnul, že přidaj píseň František,
Honzu z toho začal svědit podbřišek,
přidávat se bude píseň Honzova,
sjedeme si refrén pěkně od znova.

Go, go Johny, go, go, go
jestlipak nám zasólujou

Po koncertě Franta řekl: Honzo dost,
hrát dál dohromady to je pitomost,
Honzu z toho všeho málem trefil šlak
na kytaru sám neumí, je to tak,
Franta je teď na vrcholu hitparád,
tak si pojďme novej refrén zazpívat

G        D       e       C
Po louce žene se na koni kauboj,
G        D        G     D
na hlavě sombréro má,
G        D         e         C
ve městě měl malej proklatej souboj
G        D         G
a teď do pustin zdrhá

Hory má před sebou, šerifa v patách
a kůň už nemůže jít,
pěnu má u huby, na zem se natáh,
tak ho kauboj nechal být.

C             G    D          G
Velkej strach mám, jsem na ně sám,
C         G       D      G
uteču jim do hor, to vám povídám,
C       G        D             G
když mě doženou, souboj s nima dám
C    D     G  D     G    D     G  D  G
jsem přece kauboj a plný kolty mám

Patrola s šerifem rychle se blíží
a hory daleko jsou,
kauboje u pasu revolver tíží,
má velký štěstí ten Džou

Najednou ze strany rudí se blíží,
indoši kámoši jsou,
šerifa zaženou s Džouem se sblíží,
má velký štěstí ten Džou

Indiánka brambor sází,
po Džouovi očka hází,
za chvíli už se Džou žení,
nepůjde s šerifem do vězení

e		  C7
Konečná, vystupte prosíme
	  e		    C7
dál už to nejede, my zpátky musíme,
	 a/C		   C7
vy si tu zůstaňte, vy jste na konečný
	 H7
a plakat přestaňte, vždyť je to zbytečný

Hej pane, co je vám, já dál jet nemůžu,
já jsem jen řidičem, já s tím nic nezmůžu,
tady je konečná, bez jiný možnosti,
nemelte o lásce, vždyť jsou to hlouposti

Pokud vím věděl jste, do čeho půjdete,
když se do tý řeky bezhlavě vrhnete,
tady je konečná, to jste měl pochopit,
že se tam taky můžete utopit

Já vím, že krásně je, v noci na koleji
a že teď vzpomínky trošičku boleji
ale to přebolí, no tak už padejte,
fotky roztrhejte, obrázek prodejte

Chce se vám vrátit čas, no to se proberte,
hej pane, prosím vás, tak se s tím poperte,
a co ten copánek, to jako vzpomínka?
tak ten si rozpleťte, to je má podmínka

Zmizte mi z očí, vy vrahu naděje,
zmizte mi z očí, na všechno pozdě je,
ale co dělat mám, cítím se strašně sám
vymazat vzpomínky já prostě odmítám

Na tisíc polibků na noci v objetí
na pražskou výhybku, na slzy dojetí
na její sladkou tvář a v cé dur Zmrzlinář
na dvěstě osmičku, na mojí pokličku

Která se hodila na její hrníček
když mistr Beethoven rozezněl měsíček
ztracený iluze, ztracený doklady
tyhlety vzpomínky jsou moje poklady

Ach pane řidiči, že vy jste nebes pán,
prosím vás pomožte, můj čas je vyčerpán,
vemte mě do ráje, já čekat budu tam,
ona tak krásná je, že ani nedutám

Já nechci život žít, chci odtud odejít,
ztratil jsem naději, chci už jen ticho, klid,
vymazat minulost, vymazat budoucnost,
vymazat přítomnost, byl jsem tu jenom host

Anebo tebe, uprostřed nebe,
budeme spolu plout, jenom tě obejmout
a pak se proměnit v kuličku sněhovou
a pak se probudit....

...mít báseň hotovou
ještě se zamyslet, pointu uhodnout,
nejde to vrátit zpět...	

e   D  e  D G    C/G  G  D
Rytíři na koních nocí uhání,
e    D  e   D G  C/G  D e
vesnice drancují nemají stání,
e    D  e D G      c/G G    D
na sobě brnění, na přílbách kříže,
e      D   e D  G   C/G	  D   e   fis/e
kdo se jim postaví, ten dobře ví, že

G         D  e D   e  D	  G   C D
Pošlou ho ku zemi, nejdou sem v míru,
e      D   eD  G   C/G  D   e fis/e 
chtějí nás obrátit na jinou víru.
G         D e D G    e  D G  C/G D
Vzhlížíme k nebesům, hledáme spásu
e     D  e D G   C/G    D   e
náš Pane jediný, znič tuhle chasu.

Křičejí pohané: "Do pekla s vámi!",
šíří tu nepravdy, šíří tu fámy,
že je jen jeden pán tohoto světa,
prý se jmenuje Bůh, no to je věta.

"Alláh je jediný, Alláh je vládce.",
to na ně vykřičím rychle a krátce.
Ať si mě zabijou za pravdu moji,
Alláh mě zachrání, já se nebojím.

a
Koupil jsem ti lízátko moje kamarádko v černym
g					a2
tak to bylo nakrátko v tomhle odpoledni pernym
koupil jsem ti lízátko na Vltavě tajou ledy
cmi7		  G7	 a2
koupil jsem ti lízátko – NAPOSLEDY

Moje milá slečno „Ká“ máte oči jako studny
zní to jako pohádka. Možná jsem byl příliš nudný
kdybych tu hru uměl hrát nebylo by nebe šedý,
spálil jsem se tisíckrát, stejně zkusil jsem to – 
NAPOSLEDY

Na úpatí Petřína hledám v písku Tvoje stopy
slzy padaj do klína začínám se trochu topit
nejistota cloumá tmou, jako dítě se tu houpu
drželas mě nad vodou. Teď se koupu

Mý poslední lízátko roztejká se v žáru
koupil jsem ti lízátko a ty děláš za vším čáru
nevěřím už na lásku, černej kámen v srdci nosím
ještě jednu procházku – PROSÍM

Ještě jednu procházku spolu dojdem na rozcestí
na chatrnym provázku visí moje štěstí
dej mi ještě minut pár všude kolem padaj skály
potom mě ten strašnej žár definitivně spálí

Koupil jsem ti lízátko a chtěl jsem za to tebe
v pravý ruce trsátko, levou dokresluju nebe
pohoupej mě miláčku nebo tady zhynu
můj optimismus nezemřel…jen dostal rakovinu

    D              C
Né sen, jen pravda ukrutná
  e             h             A
a chvíle, která přišla nějak sama,
    D              C
Bůh ví, proč už ti nechutná,
   h            A           D
na jednom světě pobejvat tu s náma

    A       C        G          D
Do očí slzy nesou tu zprávu, že končíš,
      A   C             G          D
do vlasů, skrejváš svůj pohled, já vím
h     A           e
já to vím, že se loučíš,
D          F   C    D
vím, že už nic nezměním

Snad spíš, snad už mě nevnímáš,
už kráčíš někam tam, kde zvony znějí,
ten kříž, co v ruce ukrýváš,
tě vyprovodí tam, kde už tě chtějí

Odcházíš a já chtěl bych tam nejradši s tebou
umíráš a já naposled cítím tvůj dech,
ruce mě šíleně zebou,
když slyším smrt na schodech

Sen zlej snad jen se podobá
příběhu, co napsal život pro mě,
jsem stín, rozpadlá nádoba,
když ploužim se jak duch po prázdnym domě.

Do rukou beru věci, co jsou pořád tvoje,
za oknem vidim oči tvý rozsvícený,
zavírám dveře do pokoje,
smutný a unavený.

G              C               G
Ahoj kamarádi, koupil jsem vám dárek,
e		     D	       G
plnotučnou hořčici a zabalenej párek,
G		C	   G
opečem ho spolu doma na sporáku,
e		 D	    G
anebo ho utopíme s okurkama v láku.

Proč se na mě všichni divně usmíváte,
na hlavu si klepete a něco si šeptáte,
koupil jsem vám párek, tak z něj radost mějte,
v hořčici ho povozte a do nosu si dejte.

Párek to je maso a maso to je třeba,
nemůžete pořád snídat kaši s kusem chleba,
ahoj kamarádi, tak já zase pudu,
snězte si ten párek a pozdravujte Rudu.

A dejte mu taky toho párku kousek,
vždyť je chudák živý jen z rohlíků a housek,
a když si dá housku s kouskem toho párku,
jistě bude blahořečit mýmu super dárku.

a	e      F	 a	(KAPODASTR NA 2. STUPNI)
Píšu ti psaní, tuž je mi zbraní,
F	 a	    e	        a
vylejvám svůj vztek na kousek papíru
a	   e	  F	      a
proč pořád váháš, proč se tak zdráháš
F	  a	  e	      a
tak mi to řekni a rozejdem se v míru

C     G	      F		  C
Já tě miluju, tak si boty obuju
F	C	  G	   C
vyrazím do ulic a opiju se džinem
C      G	 F	  C
pak se rozhodnu, nožem se probodnu
F	  C	e	    a
a na onom světě možná spolu splynem

Píšu ti dopis, jen strohej popis
toho jak žil jsem a jak teď žít už nejde
až ti to dojde, tvůj kámoš pojde
a v modrym nebi snad se s tebou sejde

Já tě miluju…

Píšu ti psaní, snad tě to raní
až pošta ranní přiveze ti parte
nejsme už v kině, láska je svině
usínám navždy bez úsměvu na rtech

Já tě miluju…
… //: A na onom světě možná spolu splynem : //
A na onom světě otrávim se plynem.

D	  a7		 D	   a7
Na pařezu vprostřed lesa seděli dva ptáci,
D	  a7	    D	   	  a7
bavili se o holkách jako dva puberťáci,
G		e	 G	   e
že jedna z pěti sester, co jmenuje se Ester,
C	  	 G	   A	   	  D
je celkem hezká holka, ale teď má zrovna práci.

Musí letět do Afriky vrátí se až zjara,
což je přes rozpočet ptáka Vendelína čára,
pták Vendelín ji totiž chtěl pozvat v zimě k sobě
a ona se odstěhuje zrovna v týhle době.

C	  G	     D
Ptačí život je jako ten lidský,
h	     G	A
stejně zvrhlý, stejně exotický,
FIS			  h
že jsem na ně krátký, to je věta,
B	  A	    D
vystřižená z jinačího světa.

Když tady vychází slunce, u nich zase zajde,
co když si tam Ester někoho jinýho najde,
pták strčí hlavu do písku jak do trouby pekáč,
Ester bude okouzlená, jakej je to sekáč.

Ještě že má slečna Ester nejnovější mobil
a taky skrytou kameru, co Vendelín vyrobil,
přidělal jí na křidýlko bedničku co fotí,
aby si moh’ zkontrolovat, jestli se tam krotí.

Ptačí život je jako ten lidský...

A pták Jarda, co si vedle Vendelína seděl,
věděl něco, co se Venda nikdy nedozvěděl,
že totiž ta Ester, co lítá se strnady,
s jedním z nich si zahrává za Vendovými zády.

A jak tam ty dva seděli a vedli řeči ptačí,
kočka co se schovala si řekla, že to stačí,
vyskočila, chytla Jardu a už si ho nese,
pták Vendelín, ten se radši rychle schoval v lese.

Tak teď Jarda v břiše kočky leží,
v lese už je zima, občas sněží,
Vendelín dál čeká na svou lásku,
co má svůdné pírko na ocásku.

C	   F	       G	   C
Seděli tři dřevorubci v lese na kládách,
C	  F		   G	   C
povídali, když tu jeden do ruksaku sáh,
C	      F	   G	        C
vytáh’ flašku rumu a začal z ní pít,
C	       F       G	    C
ty dva když to viděli, chtěli mu jí vzít.

     C	  	        F     G	           C
/ : Hej, hej, hej, hej, hop a chtěli mu jí vzít : /

Tady máte kunčofti já vám tu flašku dám,
a to ještě nevíte, co dál v ruksaku mám,
sáhl do něj podruhý a než bys něco řek,
vytáhnul dva krajíce a mezi nima špek.

/ : Hej, hej, hej, hej, hop a mezi nima špek : /

Tak seděli a hodovali pod modrou oblohou,
za chvíli však byli ale zase na nohou,
jeden řekl tohleto a druhý opak řek,
hádali se co je lepší, rum anebo špek.

/: Hej, hej, hej, hej, hop, rum anebo špek : /

D
Otevřel jsem okno koukám
G		       D     G
že se sakra venku něco děje
D			
stromy kvetou před očima
G			    D	   G
nebe se jak Charlie Chaplin směje

Sníh se někam vytratil a
ptáci zpívaj líp než Pavarotti
po trávníku poskakujou
děti jako osminový noty

C	  H/G    C       H/G
K zimnímu spánku zima se chystá
C	H/G  A2	
nemá už sílu mizí a taje
sim
odchází k horám tam si je jistá
na hradě jiná vlajka už vlaje

D     G	       h	A
Je to jako sen když ti do oken
sim
slunce zazáří den se vydaří
všechno ožije zima dopije
do dna svoji číš a zem je slunci blíž

Otevřel jsem okno dejchám
svěží vzduch a nechce se mi zpátky
mezi stěny baráku kde
vzdálenosti jsou tak strašně krátký

Tak ruku v ruce sám se sebou
toulám se a nevnímám co bylo
jsem sám ale jsem rád že aspoň
počasí mě dneska potěšilo

(mezihra)

Je to jako sen, když ti do oken…

G	  h7	   C		  D
Sen se mi zdál, že nemoh’ jsem už dál,
G	    h7     C	       D
hlava se mi točila a já se jen smál,
e	     h7      C		   D
smál jsem se životu, co jsem dosud žil,
F	  C	       D	   G
jindy než ve snu bych na něj nemyslil.

G	h7	  C	     D
Narodil jsem se v zaprášenym domu,
G	  h7   C	 D
nevim už kdy a ani nevim komu,
e	      h7	 C		D
sotva jsem se rozkoukal, už jsem šel na pole,
G	   h7	  C		 D G
česal jsem bavlnu pořád v jednom kole.

Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.

Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.

A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.

Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.

Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.		

d	  A	d	   C  F
Na vysoké jedli sedí sokol zlatý
d	  A	     d	         A  d
nemůže on vzlétnout, je tam přikovaný
A	      d
je tam přikovaný

Nemůže on vzlétnout, je on polapený
//: stříbrným řetězem je tam přikovaný ://

Uviděl ho uhlíř, hned sekérečku vzal
//: v ten řetěz stříbrný aby on ji zaťal ://

Nesekej uhlíři v ten řetěz stříbrný
//: to ji radši zatni do mý hlavy smutný ://

A			A2		     A	  A2
Na tvoje vzpomínky mlha zapomnění padá stále níž
A		     A2                    A
kladeš si podmínky a co se děje ve mně netušíš

G	    D	       A
Tichá láska mezi námi, růže kvetou dál
G	   D	      A
věčný rady tvojí mámy čert už aby vzal
G	    D	         F	    C
zahoď někam všechny fámy nikdo není král
E	    fis	          G	         D
až do konce světa bych tu s tebou takhle stál

Tvoje vlasy vítr laská a já bych se hned tím větrem stal
v trávě malá sedmikráska šeptá, abych za ruku tě vzal

I když se teď hodně bojím, za ruku tě chytám
že u tebe neobstojím s tím už nepočítám
usmíváš se, pryč jsou časy kdy tvůj pohled studil
chci abych se z tohohle snu nikdy neprobudil

Najednou jsou tvoje oči jasný jako voda v horskym plese
i když to tu dobře známe, přesto zabloudíme v černym lese

Jdeme spolu ruku v ruce jako Adam s Evou
já tě držim pravou rukou, ty mě zase levou
pryč jsou časy, kdy tvý vlasy jen vítr směl hladit
pryč jsou časy, kdy musela sedmikráska radit

E7	      A5	E7	    A5
Když je cesta zakázaná, nikdo po ní nepoleze,
E7	  A5	      E7       A5
raději to vezme bokem anebo se autem sveze,
G	      A		G	     A
když je cesta zakázaná, ňákej trouba se vždy najde
E7	    A5		E7	      A5	E7 A5 E7 A5
na cestě je velká díra, spadne do ní a pak zajde.

Ono se to lehce řekne, zakázaný nejlíp chutná,
jenže když jste potom v díře, tak je vám to celkem putna,
kde se asi stala chyba, hloubáte a přemýšlíte,
zakázaný chutná hořce, to už teďka dobře víte.	(E7 A5 E7)

         G		    A
Jsem ale vůl, proč jsem tam lez,
           G		   H7
chcípnu tady jak vzteklej pes.
		  
Když už naději jsem ztrácel, náhodou šel dělník kolem,
chytnul mě a pokáral mě a potom mě nazval volem,
v nemocnici odborníci fixují mi zlomeninu,
nikdy víckrát neokusím zakázanou zeleninu.

Jsem ale vůl, proč jsem tam lez,
umělej kloub, brzo mi zrez.

E7
Šel jsem, měl jsem rozedranou duši
A7
flašku, tašku co neměla uši,
E7		   H7			E7	H B A G
krok sem, krok tam, bylo mi to vlastně fuk .
E7
Místo tebe měl jsem jenom vodku,
A7
v zadní kapse užmoulanou fotku,
E7		   H7		    E7
z dob kdy byl jsem podle tebe dobrej kluk.

Jó to byly fantastický časy,
když jsem viděl tvoje dlouhý řasy
jak se míhaj centimetry od mejch rtů.
A nejen řasy, ale taky duše
bejvávala jako velká nůše,
do který jsem házel miliony snů.

GIS 7
Byl jsem, žil jsem a teď je mi strašně,
cis
nejde tady o nějaký vášně,
FIS		       A7	        H7		
chtěl jsem, dřel jsem, nezůstalo z toho nic.
E7
A tak jsem vzal poslední dvě stovky,
A7
koupil jsem si flašku becherovky
E7	     H7	           E7
a pak vodku, aby toho bylo víc.

Láska praská stejně jako kůže,
směj se, ptej se, kdo mi za to může,
klekni, řekni, jestli je to jenom sen.
Hele vole, vim, že realita
je to.. mě to za srdíčko chytá,
vidim hvězdy a přitom je bílej den.

Černej chlápek mezi nima krouží
a teď za mě nějakou mši slouží,
dej sem kbelík, nejsem evangelík, HEJ!
Je mi jedno, co bude a bylo,
vyzvracím teď nějaký to kilo,
byl jsem, jsem a budu zamilovanej.